Efekt prázdného prostoru: Proč metoda „chyť a zabij“ nefunguje?

Odstraňovat kočky z určité oblasti jejich fyzickou likvidací nebo odsunem je počínání nejen kruté, ale mnohdy i zbytečné. Agentury zabývající se kontrolou zvířat a městská zastupitelstva se těchto zavedených praktik držela po celá desetiletí. Nicméně léta zbytečných pokusů, vědecký výzkum a svědectví samotných pracovníků kontroly stavu zvěře dokazují, že metoda „chyť a zabij“ dlouhodobě ke zbavení se koček nevede.

Vědecké důkazy ukazují, že odstraňování populace toulavých koček pouze otevírá prostředí přílivu nových koček, buď ze sousedních území nebo potomků koček přeživších.

Po každém zásahu se populace koček brzy navrátí k předchozímu stavu díky tzv. efektu prázdného prostoru, čímž se celé prostředí ocitá v jednom nekonečném řetězci neustálého chytání a zabíjení.

 

Efekt prázdného prostoru je jev vědecky dokázaný

Efekt prázdného prostoru (neboli efekt vakua) byl vědci poměrně dobře zdokumentován a popisuje situaci, která nastane, když se z domovské oblasti odstraní trvale třeba jen část zvířecí populace. Dříve či později přitáhne prostředí jiné členy téhož druhu, kteří se do dané oblasti nastěhují, aby využili stejných výhod jako předchozí skupina zvířat, tedy především možnosti úkrytu (garáže, půdy domů) a potravy (hlodavci, ptáci atd.). Fyzickou likvidací a odstraňováním původních populací nikterak neomezíme tyto zdroje. Vznikne dočasně určité vakuum, které přitáhne další živočichy z okolí.

Efekt prázdného prostoru byl pozorován u řady živočišných druhů – býložravců, masožravců i všežravců. Např. u jednoho z pozorovatelů chování horských lvů lze najít poznámky: „Jestliže odstraníte v určité lokalitě lvy, kteří se zde usadili, vytvoříte určité prázdno…“ a dále „jakmile jiní lvi, jejichž území přesahuje území, z něhož byli původní lvi odstraněni, zjistí, že je území prázdné, vniknou na toto území, což v konečném efektu vytvoří vstup pro další putující lvy k založení nového domova“.

Což v podstatě znamená, že pokud horské lvy odstraníme z jejich přirozeného prostředí, jejich místo zaujmou jiní lvi. Stejný typ chování byl pozorován i u vačic, jezevců a medvídků mývalů.

Je známo, že každé prostředí podporuje vytvoření populace vždy jen v určitém množství. Bez ohledu na počet odstraněných zvířat, pokud v dané oblasti zůstávají zdroje, původní populace se nakonec obnoví. Toulavé kočky, které v prostředí přežijí, budou mít početnější potomstvo v kratších časových intervalech, a kapacitně dané území vyplní. Jak zjistila jedna studie „populace výrazně zredukovaná masivním vybíjením má tendenci se rychle vrátit k původnímu stavu“. Postupem času se i stav koček v oblasti, kde byly vyhubeny nebo odstraněny, jednoduše obnoví a vrátí do původní podoby.

Jak funguje efekt prázdného prostoru?

1. stádium – v městské části se nachází toulavé kočky
2. stádium – toulavé kočky jsou přemístěny do útulku nebo jiné lokality. Vznikl prázdný prostor.
3. stádium – volný prostor obsadí toulavé kočky z jiné lokality a vše začíná znovu.

Řešením je metoda „chyť, vykastruj a vrať zpět“.

Tato metoda zastaví populační růst kolonie, a jelikož jsou kočky teritoriální zvířata, tak na své území nepustí další kočky. Tím se množství koček na daném území trvale stabilizuje. Pokud je o kočky postaráno, tzn. jsou pravidelně krmeny, jsou pod veterinárním dohledem a je jim zajištněno přístřeší, tak nepředstavují pro okolí žádné zdravotní nebezpečí. Naopak svou přítomností regulují počty hlodavců a jak již bylo zmíněno, nevpustí na své území další kočky, čímž se omezí problémy spojené s toulavými kočkami.

Odstraňování koček z oblasti je marná snaha, která nevede k úspěchu.

Jediný zdokumentovaný „úspěšný“ pokus zbavit se populace koček byl realizován v podobě krutého programu v neosídlených končinách subantarktického ostrova Marion. Trvalo 20 let, než se za pomoci brutálních metod (metod, které by nebylo možno použít v oblastech s obyvatelstvem včetně nasazování otrávených návnad, odstřelu zvířat a rozšiřování chorob) „podařilo“ vyčistit oblast od koček. Přes použití různých metod, museli vědci nakonec konstatovat, že došlo „k opětovnému návratu z okolních méně příznivých oblastí do oblíbeného prostředí, vyčištěného od koček,“  jinými slovy, podobně jako u horských lvů,  „ve všech oblastech, kde byly kočky v nejlepším prostředí vybity, doplnily oblast kočky ze sousedství“.

Na příkladu ostrova Marion se jasně prokázala nejen funkčnost tzv. efektu prázdného prostoru, ale i nemožnost trvalého vyhlazení cílové populace. Zastupitelstva zapojená do jakékoli podoby čištění oblasti stylem „chyť a zabij“ vedou krutý, nikdy nekončící a v konečném důsledku marný boj proti přírodě stojící každého daňového poplatníka zbytečně velké výdaje a končící stovkami zmařených životů.

Léta neúspěchů použitím metody chytání a zabíjení koček jen dokazují její neúčinnost.

Po mnoha letech špatně prováděné politiky regulace stavu divokých koček zjistily úřady neúčinnost metod zabíjení.

Joan Brownová, prezidentka a generální ředitelka organizace Humane League z Lancaster County uvádí, že její organizace začala využívat metodu „chyť, vykastruj a vrať zpět“, v okamžiku, kdy zjistila, že s metodou „chyť a zabij“ se daleko nedostane.

“Nakonec jsem zašla na vedení města a řekla, „Povězte mi, v které části našeho programu se hovoří o euthanasii? Vždyť my neděláme nic jiného, než že pobíhající kočky posíláme na smrt! Nejen že činíme nehumánní věc, my dokonce k problému sami přispíváme vytvářením efektu prázdného prostoru. Prostor se stejně zaplní a dost možná ještě rychleji než na začátku“.

Brownová dodala, že jde o nekonečný a stále narůstající problém vedoucí k odčerpávání z veřejných zdrojů a poklesu morálky. Prohlásila, že „v nejlepším případě jsme mlčky přihlíželi, i když vše bylo tak jasné. Zpočátku to vypadalo, že se posouváme kupředu, ale ve skutečnosti jsme šli nazpět“.

Další organizace podobného typu po celé zemi se přidaly a zaujaly jasný postoj poté, kdy zjistily, jak slabých výsledků dosáhly ve snaze kočky vyhladit. Zastupitelstvo hrabství Maricopa na svých stránkách spadajících pod úřad pro kontrolu živočichů ve státě Arizona uvádí: Máme důkazy, získané na základě 20 let marného boje, že tradiční způsoby řešení problematiky kontroly stavu volně pobíhajících koček nefungují. Metoda „chyť a zabij“ nesnížila celkový počet koček. Jedna kočka zmizí, ale otevře prostor pro další. Tento způsob problém jen zhoršuje“. Další instituce např. Humane Society of Ochocos (stát Oregon) vyjádřila souhlas slovy „Nyní víme, že po 30 letech chytání koček do pastí a zabíjení se celková populace nikterak nesnížila“

Národní asociace pro kontrolu zvířat novelizovala v roce 2008 svoji směrnici o kočkách, kde nabádá k intenzivnějšímu využívání metody „chyť, vykastruj a vrať zpět“, částečně také proto, jak uvedl předseda Mark Kumpf, že „existují případy, kde mají judikatura i konkrétní komunita větší zájem na stabilizaci kočičí populace namísto „střílení vrabců kanónem“.

Kumpf dále konstatoval, že „původní metody dnes jsou již přežité. Pokud je mi známo, neexistuje útvar, který by disponoval natolik bohatým rozpočtem, aby si mohl dovolit praktikovat tento zastaralý způsob odchytu a zabíjení; příroda prostě plodí stále více koťat“.

Pokud by snad metoda „chyť a zabij“ měla nějaký dlouhodobější efekt na množství koček, určitě by si jej představitelé organizací kontroly stavu zvěře již všimli. Místo toho začínají naslouchat názorům z venčí, a přecházejí k metodě která funguje.

Metoda „chyť, vykastruj a vrať zpět“ představuje odpovědný a humánní způsob péče o toulavé kočky.

Dnes je již možno konstatovat, že metoda „chyť, vykastruj a vrať zpět“ vede ke stabilizaci kočičí populace. Kočka je humánním způsobem polapena, naočkována a vykastrována (sterilizována), aby nemohla mít další koťata. Poté je vrácena do původní lokality, aby tam dále žila svůj kočičí život. Tato metoda nejen, že ponechá kočku naživu, ale zlepší celkově její život tím, že jí uleví od stresu spojeného s pářením a donošením mláďat. A nakonec to hlavní, na rozdíl od chytání a zabíjení tento způsob skutečně zabírá.

Jednotlivá města a ochranářské organizace po celých USA zaznamenaly s popsanou metodou velký úspěch. Metoda „chyť, vykastruj a vrať zpět“ se stala oficiální směrnicí ve městech Washington, Baltimore a Chicago. Nastal čas poučit se z minulých chyb a posunout se dopředu namísto neustálého se točení v kruhu. Nadešel čas ukončit tuto nekonečnou bitvu, a nechat kočky na živu.
Zdroj:

1  McKinney, Billy Pat. “Mountain Lions, Deer and Predator Control.” The Role Of Predator Control as a Tool in Game Management – Symposium Proceedings. Kerrville, TX: Texas Agricultural Research and Extension Center, 2001. 70-73.
2  Ji, W., S. D. Sarre, N. Aitken, R. K. S. Hankin, and M. N. Clout. “Sex-Biased Dispersal and a Density-Independent Mating System in the Australian Brushtail Possum, as Revealed by Minisatelite DNA Profiling.” Molecular Ecology 10 (2001): 1527-1537.
3   Killian, Gary, Kathleen Fagerstone, Terry Kreeger, Lowell Miller, and Jack Rhyan. Management Strategies for Addressing Wildlife Disease Transmission: The Case for Fertility Control. Staff Publication, Lincoln, NE: U.S.D.A National Wildlife Research Center, 2007.
4  Rosatte, Rick, et al. “Racoon Density and Movements after Population Reduction to Control Rabies.” Journal of Wildlife Management 71, no. 7 (2007): 2372-2378.
5   Killian, Gary, Kathleen Fagerstone, Terry Kreeger, Lowell Miller, and Jack Rhyan. Management Strategies for Addressing Wildlife Disease Transmission: The Case for Fertility Control. Staff Publication, Lincoln, NE: U.S.D.A National Wildlife Research Center, 2007.
6   Bester, M. N., et al. “A Review of the Successful Eradication of Feral Cats from Sub-Antarctic Marion Island, Southern Indian Ocean.” South African Journal of Wildlife 32, no. 1 (April 2002): 65-73.
7   Maricopa County Animal Care & Control. “Feral Cats.” 2011. http://www.maricopa.gov/pets/pdf/livingwithferalcats.pdf (accessed February 10, 2011).
8   Humane Society of the Ochocos. “Feral Cat Problem.” 2011. http://www.humanesocietyochocos.com/Feral.html (accessed February 10, 2011).
9   “Taking a Broader View of Cats in the Community,” Animal Sheltering, September/October 2008. http://www.animalsheltering. org/resources/magazine/sep_oct_2008/broader_view_of_cats.pdf (accessed February 10, 2011).
10   Bester, M. N., et al. “A Review of the Successful Eradication of Feral Cats from Sub-Antarctic Marion Island, Southern Indian Ocean.” South African Journal of Wildlife 32, no. 1 (April 2002): 65-73.